ostatní

Jedno nebo více morčat?

19. dubna 2012 v 14:51 | Mišenka
Morčata jsou společenská zvířata, která ve volné přírodě žijí v rodinných skupinách. Proto se budou dobře cítit ve společnosti příslušníků vlastního druhu.
Jedno zvíře je vhodné pro dítě, které se mu bude hodně věnovat. Lépe a rychleji se ochočí, více přilne k svému člověku. Pokud z nějakého důvodu, například s vyšším věkem dítěte, zájem o zvíře klesne, je potřeba zvážit pořízení druhého morčete.
Samec a samice mohou být chováni společně, ovšem budou mít mladé. Samička je březí něco přes dva měsíce a brzy po porodu může znovu zabřeznout. Pokud byste tedy párek měli pořád společně, můžete počítat až s pěti vrhy ročně. Při průměrném počtu mláďat 2 - 4 ve vrhu byste brzy měli problém, kam s nimi. Navíc by takový životní styl samičku brzy velmi vyčerpal. Proto je potřeba samce se samicí po odchování rodinky na čas oddělit.
Dvě samičky se většinou velmi dobře snášejí. Nejjistější je pořídit si dvě sestry z jednoho vrhu, případně dvě mladé samičky, které najednou umístíte do společné ubikace.
Dva samečci se v mládí snášejí dobře, ale během dospívání spolu mohou, ale nemusí začít bojovat. Kromě individuálních povah obou zvířat závisí i na tom, zda je jeden nebo oba samečci využíváni ke krytí. Krytí může zvýšit agresivitu k ostatním samcům.
Cokoliv + kastrovaný sameček. Samečka je možné nechat vykastrovat. Tento zákrok provádí veterinář většinou v celkové anestezii.
Cokoliv + starší samička. Starší samička, která již nezabřezává, může dělat společnost například mladému samečkovi, který se s jinými samci nesnese a zrovna pro něj nemáme samičku na krytí.

Tip: Morčata, která nemohou být z nějakého důvodu spolu (například samec se samicí, pokud nechcete mít mladé, nebo dva jedinci, kteří by se prali), můžete oddělit mříží, přes kterou spolu mohou komunikovat a tak si vzájemně dělat společnost.

Zkušenost: Pokud chcete mít jedno morče na mazlíka, podle některých zkušených chovatelů jsou samečci mazlivější, méně bojácní a lépe se daří je ochočit. I v tomto případě ale záleží také na povaze konkrétního morčete.

Fretka

17. dubna 2012 v 15:06 | Mišenka
Fretka domácí (Mustela putorius furo) nebo jen fretka je šelma z čeledi lasicovití. Fretka byla domestikována ze tchoře tmavého (Mustela putorius), ačkoli původně se vědci domnívali, že ze tchoře stepního (Mustela eversmannii). Je to jediná domestikovaná kunovitá šelma (a spolu se psem a kočkou jedna ze tří domestikovaných šelem obecně).

Základní fyziologické údaje fretky
průměrný věk: 6 - 8 let, výjimečně déle
váha samec/samice: 1,5 - 1,8 kg / 0,6 - 1 kg
tělo a ocas samec/samice 42 - 46 cm + 16 - 18 cm / 28 - 36 cm + 14 - 15 cm
pohlavní zralost: v 5 - 9 měsících života
využití pro chov: do tří let
období páření: březen - srpen
délka březosti: 42 dní
velikost vrhu: 1 - 16 mláďat (váha 6-12 g)
barva po narození: freťata se rodí holá
mléčné zuby: 2. - 3. týden
otevírání očí: 4. - 5. týden
schopnost slyšet: 4. - 5. týden
doba kojení (odstav): 6 - 8 týdnů
trvalý chrup: od 7. týdne
tělesná teplota: 38 - 40 °C
dech: 33 - 36 / min
srdeční tep: 250 / min
stárnout začíná: od 4. roku života
zuby 34 (nahoře i dole na každé straně 3 řezáky, 1 špičák, 3 třenové, z nichž první má podobu trháku, nahoře pak po dvou, dole po jedné stoličce). Často se vyskytuje nadbytečný řezák.

Chov
Původně ji lidé využívali k chytání a vyhánění myší, králíků, škodlivých hlodavců z nor, k protahováním lan dlouhým potrubím a v kožešnickém průmyslu. Dnes se fretky chovají jako laboratorní zvířata a čím dál více jako domácí mazlíčci. Fretky mají milou a hravou povahu a silnou osobnost podobně jako kočky.

Morče Peruánské (domácí)

16. dubna 2012 v 15:00 | Mišenka
Systematické zařazení:

Čeleď: Morčatovití - Caviidae

Řád: Hlodavci - Rodentia

Rod: Cavia - Morče

Původ: Morče Peruánské (dále jen morče) pochází z Jižní Ameriky, kde si indiáni pochutnávali na jeho chutném mase. Do Evropy se dostalo v 16. století a v pozdější době se zjistilo, že morče je vynikajícím zvířetem vhodným pro pokusy k vědeckým účelům. Zejména albíni.

Chov: Morčata můžeme chovat buďto jako domácí mazlíčky na hraní, nebo se můžeme věnovat chovu šlechtitelskému, kde hodláme morčata také rozmnožovat.

V prvním případě můžeme morče chovat v akváriu nebo bedýnce z PVC, kterou vyložíme třícentimetrovou vrstvou hoblin. Takto upravená ubikace o velikosti 50x40x30 cm postačí pro chov jednoho morčete. V druhém případě pro rozmnožování potřebujeme chovnou skupinu 15-20 kusů morčat. Ve skupině se morče cítí nejlépe. Pro skupinový chov u výše uvedeném počtu, postačuje prostor kolem 2 m2. Chovné zařízení musíme vybavit jesličkami a napáječkou. Nesmíme zapomenout na prolézačky, stačí umístit starší pařez, který morčata postupně rozhlodají. Tento chov je z mého hlediska nejvýhodnější.

Odchov: Ke zdravému a bezproblémovému odchovu potřebujeme zvířata starší 5 měsíců. V produkčních chovech používáme 1 samce na 10-15 samiček. Březost trvá 60 dní a poté se rodí 2-5 mláďat, které jsou dokonalou kopií rodičů, takže ihned vidí, jsou osrstěná a požírají potravu. Po 20 dnech můžeme mláďata oddělit. Morče se dožívá 5-7 let.

Krmení: V létě trávu, v zimě seno, ovoce, zelenina, tvrdý chléb na okus a různé druhy zrnin, popř. krmnou směs pro králíky.

Druhy a barvy morčat: V dnešní době máme vyšlechtěno několik druhů morčat, jako např. krátkosrsté, rozetové, angorské a rexy. Příbuzní jsou morčata skalní a morče lasicovité. Co se týče barev, můžeme vybírat z celé škály barevných zvířat od bílé, černé, žluté, hnědé až po dvou a tříbarevná zvířata.

Prevence: Morčata trpí v zimních měsících nedostatkem vitamínu C, proto doporučuji podávat tento vitamín prostřednictvím preparátu PROMOTOR L, který je v prodeji u každého veterináře. Nezbytné je morčata vakcinovat proti pasterelóze, doporučuji obrátit se také na veterináře. Vakcína se jmenuje PASORIN. Nesmíme zapomenout na preventivní kůru proti kokcidióze, které morčata často podléhají a hynou. Roztok na ředění zakoupíte taktéž u každého veterináře, název SULFAKOMBIN.

zdroj:ifauna.cz

Králík a morče

15. dubna 2012 v 12:25 | Mišenka













Britská modrá kočka

15. dubna 2012 v 12:12 | Mišenka
TEMPERAMENT:
Je to velmi milá kočka s bystrými smysly, vynikající společnice a důvěrná přítelkyně. Někteří chovatelé říkají, že přímo touží po klidném životě

VADY:
Uši nesmí být tmavší, než jiné značky.

SRST:
Sněhově bílá barva na zádech přechází do modré, stejného zbarvení jsou i značky, avšak světlejší. Značky jsou rozmístěné stejně, jako u předcházejícího plemene, avšak stejného
modravého nádechu.

POPIS:
Britská kočka patří do skupiny koček s krátkou srstí. Je to středně velká až velká kočka. Tělo je svalnaté, podsadité, s širokou hrudí. Srst je krátká a hustá s dobře vyvinutou podsadou. Hlava je kulatá, masivní se širokou lebkou. Nos je krátký a široký, rovný s lehkým prohnutím. Brada je silná. Uši jsou malé lehce zakulacené, široko od sebe posazené.

OČI:
Oči jsou velké, kulaté, mají jasně oranžovou nebo měděnou barvu, ale také modrou / colour point - kočky se siamským zbarvením srsti/ a nebo zelenou / činčila, stříbřitá s kresbou. Jasné, živé, svítící, modré barvy.

HISTORIE:
Modrá britská krátkosrstá kočka byla vyšlechtěna na konci 19. století v Anglii.Tato kočka je obecně impozantním zjevem, pro který se již v minulém století stala velice oblíbenou. Zpočátku byly do chovu britských krátkosrstých koček často zakřižovány perské kočky, aby byla osvěžena krev a upevněna barva očí a typ. Proto se dodnes stává, že se v krátkosrstém vrhu objeví dlouhosrsté koťátko.


OSTATNÍ:
Jsou dovoleny všechny odstíny modré barvy, ale světle modrá má přednost. Barva musí být čistá, rovnoměrně rozložená a bez bílých chlupů nebo stínování. Čenich a polštářky tlapek má modrošedé, oči tmavě oranžové nebo měděné. Další barvy: černá: neobsahuje šedou nebo hnědou barvu, čokoládová: má teplý hnědý odstín, lilová: má světle fialovou barvu s růžovým nádechem, červená: je stejnoměrně oranžově červená bez kresby, krémová: je světle béžová (pastelové zbarvení, nikoli červená).

zdroj: www.britska-modra-kocka.ic.cz

Bišonek

14. dubna 2012 v 9:38 | Mišenka
Bišonek (Bichon) je pradávné původní plemeno, jako například Barbet nebo Water Spaniel.
Původní Bišonci se dělí na 4 základní kategorie:
Maltézský, Boloňský, Havanský a Tenerife

Maltézský psík byl zaznamenán již v období Říma na ostrově Malta.
Boloňský psík byl vyšlechtěn jako psí hračka již počátkem 11. století v Boloni v Itálii.
Moderní Bichon Frisé je potomkem původního vyhynulého Tenerife a Barbetů.
Tenerife byl taktéž dopraven na ostrov Réunion, kde byl vyšlechtěn v nyní již vyhynulou rasu Coton de Réunion.
Naštěstí byl v té době přivezen na sousední Madagaskar, kde z něj vznikl současný Coton de Tuléar.
Havanský psík je potomek různých malých typů Bišonků cestujících ze Španělska a Itálie na Kubu.

Francouské slovo "bichonner" znamená hýčkat, rozmazlovat nebo strojit se, parádit, odvozeno od be-ribboned (stuha, pentle). Původně se mu říkalo Barbichon, po čase zkráceně Bichon. Byli oblíbení pro jejich temperament a putovali celým středověkem. Často byli nabízeni jako jednotka výměny, a byli přepravováni námořníky mezi kontinenty.
Zpočátku byli nejoblíbenější ve Španělsku, kde je námořníci přivezli z Kanárských ostrovů, z ostrova Tenerife.
(Většina zdrojů udává ostrov Tenerife obvykle jako původ všech Bišonků).

Kolem roku 1300 italský námořník znovuobjevil tyto malé pejsky a přivezl je zpět do Evropy, kde se stali velkými favority mezi italskou šlechtou a velkými oblíbenci, často stříhanými do "lvího stylu". Popularitu získal ve Francii díky oblibě u královského dvora: Francis I (1515-1547) a také král Henry III (1574-1589), který si vozil bišonka stále s sebou v proutěném košíku. Velkou popularitu měli také ve Španělsku u malých dětí a malířů.

Po Napoleonově porážce (revoluci) nastala nová éra pro Bišonky. Ocitli se na ulici mezi chudinou. Pro svou inteligenci se rychle adaptovali na společníky potulných kejklířů, cirkusových mistrů a poutí.

Po první světové válce pár nadšenců a několik chovatelů ve Francii začali studovat jejich rysy proti chovatelskému řádu. 5.3.1933 byla oficiálně uznána tato rasa a zapsána prezidentem "Toy Club of France" jako "Friends of the Belgian Breeds" převzata z "Societe CentraIe Canine of France". Rasa měla dvě jména "Tenerife" a "Bichon" a prezident mezinárodní psí federace madam Nizet de Leemans navrhla základní jméno charakterizující současné pejsky - "Bichon Frise".
Dodatek "Frise" zamená hodný, milý, kadeřavé srsti.

18.10.1934 byl "Bichon " zapsán do plemenné knihy "French Kennel Club".
"International Canine Federation" (mezinárodní psí federace - dnešní FCI) uznala Bichon Frisé jako Francousko-Belgické plemeno zapsáním v plemenné knize (Book of Origins) uznávané všemi státy.

V r. 1956 - Bišonek dovezen do USA.
V r. 1989 - první chovný Bišonek zapsán u nás.

zdroj:bisonek.cz

opět zajímavosti zvířátek=o)

11. dubna 2012 v 14:35 | Mišenka
-Zpěv běloruského gibbona je považován za nejlepší ze zvířecího světa a šíří se na vzdálenosti 2-3 km.
-Orangutan v malajštině znamená lesní můž
-Oči krakatice mohou být až 40 centimetrů velké - téměř tak velké jako kolo od auta.
-Znakoplavka má oči rozdělené do dvou částí: jedna polovina je přizpůsobena k vidění nad vodní hladinou a druhá pod ní.
-Jeden z prvních popisů divočáka pochází od římského básníka Juvenalise, jenž ho nazval zvířetem zrozeným k hodování.
-Orangutan má tak velkou kapacitu žaludku, že je schopen celý den sedět na jednom ovocném stromě a celou dobu hltat.
-Kolibřík zamává křídly 25krát za vteřinu.

křeček a kočka

10. dubna 2012 v 18:58 | Mišenka




















DOTAZ

10. dubna 2012 v 15:59 | Mišenka
Chtěla bych se vás zeptat,kdo chová králíčky,kolik ml denně vám vypije vodičky,pač se mě zdá,že Meginka pije vážně až moc.Ani né za pulku dne vypila celých 250 ml-celá napaječka,takže v podstatě pul litra za den,jelikož jí musim v pulce dne naplnit novou:/

Krásné Velikonce všem=o)

9. dubna 2012 v 10:54 | Mišenka
 
 

Reklama